Prezidentské volby v USA jsou na obzoru a přiostřuje se. Občané našeho vzoru (franšízové) demokracie mají na výběr ze dvou postaviček, za které by se ve svých divadelních kouscích nemusel stydět ani nedoceněný génius Jára Cimrman.
„Velkohubý klaun“ vs. pokorná žena
Dnes se chci věnovat jednomu z těchto kandidátů. Tomu, kterému zatím mainstreamová média v zásadě „nezkřivila“ vlásek. Nepsalo se o něm (tom kandidátovi – buďme genderově fair) jako o populistovi či xenofobovi (alespoň jsem nezaznamenal). Neobjevily se jeho nahé plastiky v několika amerických městech (nebyli náhodou na dovolené ogaři ze „100Hoven“, za naši svobodu hrdě bojující performeři?). Už tušíte? Do očí bijící jednostrannost médií je vcelku zřejmá, viďte?
Tak nějak mi malé šedé buňky mozkové říkají, že by někdo tam ve stínu asi docela rád po prvním černošském (pardon, afroamerickém) prezidentovi měl tentokrát první prezidentku, sebevědomou ženu.
Ale k jádru pudla. Ona mírotvorná dáma má poslední dobou, jak víme, docela prekérní zdravotní lapálie. Tu se na několik okamžiků „zakucká“ a klepe se do hrudi, tu má podivné cukání, tu se jí udělá mdlo, tu je dehydratovaná, až skoro upadne, tu má zápal plic a tu je možná otrávena (možná i Putinovým či Trumpovým) jedem. Za poslední dobu je chorobopis Hillary květnatější, než všechny dívčí omluvenky před hodinou tělocviku dohromady. Abychom si rozuměli, zdraví člověk neporučí a každý máme své dny. Nicméně…
Byl jsem dnes upřímně pobaven zprávou v médiích, jak „uznávaný americký patolog“ (jistě také expert a odborník) Bennet Omalu na svém Twitter účtu radí štábu Hillary, aby testoval její krev, že mohla být otrávena. A překvápko! Cituji dnešní zprávu z našich mainstreamových médií: „Podezření zakládá na tom, že nevěří ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi ani republikánskému prezidentskému kandidátovi Donaldu Trumpovi, který prý Putina obdivuje.“ Není to gól?
Samozřejmě, možné je všechno, to nepopírám. Ale jako v případě více antivirových programů v rámci jednoho systému, které se navzájem mezi sebou mohou „bít“, mi připadá dost kontraproduktivní infikovat Hillary dalším jedem.
Přeháním? Ale kdeže.
Dva důkazy místo slibů:
1.Nedávné prohlášení Hillary, kdy se nevybíravým způsobem (eufemisticky řečeno) navezla do Trumpových příznivců: „Velmi všeobecně řečeno, polovinu Trumpových stoupenců lze přiřadit ke kategorii ubožáků. Rasisté, sexisté, homofobové, islamofobové, vyberte si. Takoví lidé tady bohužel jsou a Trump je pozvedl,“ (citace z videa v článku „Polovina Trumpových fanoušků jsou ubožáci, prohlásila Clintonová, iDnes.cz, 10. Září 2016). Jako bych ta označení už někde slyšel. Zkrátka, milá paní. Také nejsem Mirek Dušín, ale…
2.Sekvence z rozhovoru Hillary, kdy „s respektem“ a arogancí sobě vlastní mluví o zavraždění Kaddáfího (ať už si o něm myslíme cokoliv). Cituji: „We came, we saw, he died,“ říká Clintonová a propuká v smích, z něhož mě osobně mrazí (přesvědčte se sami). Odkaz na youtube: https://www.youtube.com/watch?v=Fgcd1ghag5Y
Zkrátka americký vzor moderní, sebevědomé, emancipované, multikulturní a empatické ženy. Omlouvám se všem ženám! Ale vraťme se k mé otázce zmíněné výše: je třeba Hillary infikovat dalším jedem?
Ač jsem od přírody nevěřící Tomáš a konspirátor pokročilé úrovně, tak mám nepatrně neblahý pocit, že takový jed, který v sobě Hillary Clinton nosí, by nedokázali Putin s Trumpem vyvinout ani dohromady a ani v nejdivočejších snech.
