Srandovní, jak ti tradiční bojovníci za toleranci, svobodu a lásku reagují víceméně stejně. Na článek o špatném výkonu novinářky-svazačky, jen nálepky: komouš, nácek, putinuv agent, protiproud...

.

Jakoby nešlo reagovat trochu uměřeně. Můžu mít názor jakýkoli na ta témata, ale můžu současně rozeznat určitou umanutost některých moderátorů, kteří už ani nepředstírají, že se nesnaží býti opinion makery. Smetana, stejně jako Tvarůžková, jsou těmi "Jambory" dneška. Určitě by šlo mít protiruský názor a nebýt kvůli tomu hned hysterický, umanutý a fanatický, jako jsou tyto "rudé feny".

Mám pocit, že slabší výkon předvedl Kusturica, když nebyl schopen unést otázky.

to je naprosto jedno. otázky byly útočné a zcela mimo mísu. takto darebácky by se normální redaktor chovat neměl.

Útočné otázky

A jak víte, jaká ta "mísa" rozhovoru měla vlastně být...?

Filmovy svet ho prilis nezna, v CR zrejme proto, ze studoval v Praze a za komunistu je vice znam, snazila jsem se najit par jeho filmu, nektere se daji videt cele, ale nic moc....

The term Prague film school is sometimes considered dubious, since the authors themselves have never used the term to describe their work, and were of various, often very differing artistic sensibilities and directorial approaches.[3] In 1990, Marković has written an essayistic book entitled Češka škola ne postoji (The Czech School Doesn't Exist), in which he describes his days at FAMU, the relations with the other students and their artistic similarities and differences.[2] In a 2001 interview, Karanović explicitly pointed out that he strongly opposes the term by saying: "I think that everyone has got extremely bored with the term Prague film school quite a while ago. I cannot deny that I have studied in Prague, that I have learned a lot — yet, not everything — there, and that I've made lasting friendships with my colleagues from former Yugoslavia who have studied there at the same time. Yet, I reckon that we are all very different artists and only in some of our films can one find some hints of influence by the 1960s Czech cinematography. I appreciate the films by Rajko Grlić, Goran Marković, Goran Paskaljević, Lordan Zafranović and Emir Kusturica very much, but I think that all of them deserve to be observed individually, and not as a part of this or any other group."[11] Yet, the retrospectives of the Prague film school have been held in Belgrade in 2001,[11] and in Zagreb in 2014, when all the initial Prague film school members, except for Karanović, have met and reminisced their Prague years.[1][12] In August 2014, Zafranović, Marković, Paskaljević and Grlić announced they would be filming together for the first time. Grlić and Marković have said that an anthology film with working title Nirvana was to be filmed in the memory of their professor Elmar Klos.[7][13]

Gallery

Váš problém je, že si najdete něco na wikipedii nebo někde, jedno v jakém jazyce a pak to tu šoupnete bez ladu a skladu tak jak to tam leží. I s odkazy které se zde pochopitelně nezobrazí. Tím pádem je váš komentář naprosto k ničemu.

A to že se vám, nebo mně Kusturicovy filmy nelíbí neznamená, že ve filmovém světě není znám. Je a hodně je znám a ceněn. Problém je v tom, že balkánské filmy obecně nejsou pro každého diváka. Jsou něco jako filmy Ruské. Hodně se tam pije, sedí a čumí do dálky, všichni mají depky a občas pronesou nějaké moudro.

Škoda, že neumíte anglicky. Ten text vůbec není o Kusturicovi jako osobě.

Kusturica je pojem, madam, a že vy znáte hollywoodské výrobky a ne skutečné filmové vize, je jen váš problém.

Tak já dám raději přednost těm výrobkům nežli vizím, protože když nešťastnou shodou okolností vidím nějaký film který je vizí, tak se z toho u Fantozziho vzpamatovávám ještě měsíc