Hořící popelnice, rozbité výlohy – jen poklidná demonstrace těch vzdělanějších voličů USA

Méně vzdělaní, rozhněvaní bílí muži z venkova demokraticky zvolili Trumpa. Více vzdělané ženy a (nebílí) muži v USA poklidně zapalují popelnice, pneumatiky a rozbíjejí výlohy – když s nadsázkou vyjdu z rétoriky médií a "expertů".

Zdá se, že v části USA začínají „týdny neklidu“. Část demokratických voličů Hillary Clinton (můj názor na ni zde), médii nám neustále předhazovaných jako těch více vzdělaných, z velké části žen nebo studentů (škoda, že nadprůměrně inteligentní děti rovněž nemohou volit), ukazuje svou představu o demokracii. V Kalifornii vešli poklidně do ulic: zapalovali popelnice, pneumatiky, rozbíjeli výlohy. Vzdělaní lidé jen demokraticky vyjadřovali svůj názor, no ni? Mají na to rights, haven´t they? 

„Ve městě Oakland v Kalifornii vyrazili do ulic demonstranti. Protestovali proti zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Lidé zapálili popelnice a pneumatiky, rozbili výlohy obchodů. Protestovalo se i v jiných místech tradičně demokratické Kalifornie,“ píše iDnes.cz. Krásný příklad vandalismu, pardon, respektu demokratické volby většiny.

„To není můj prezident,“ neslo se ulicemi Berkeley a Oaklandu.

Nemusím s výsledkem souhlasit, ale jako demokratickou volbu většiny (za předem stanovených podmínek) bych ji, alespoň dle mého selského, měl respektovat. 

„Nemůžeme jen nečinně přihlížet a nechat rasistu a sexistu, aby se stal prezidentem. Kvůli němu vypadáme v očích světa špatně,“ řekl deníku New York Times 22letý student politologie Adam.

Deja-vu? Malinko paralela s naší malou zemičkou (ač v jiné situaci), zaplať pánbůh zatím bez rozbitých výloh, hořících popelnic a pneumatik. Jak víme, inteligence, reprezentovaná zejména elitními „umělci“, po 28. říjnu vyzvala k Týdnům neklidu (psal jsem zde: Už chci mít klid, říká Bartoška ve svých "Týdnech občanského neklidu". Ale Dyk jo!).

V této výzvě tito, prakticky disidenti, například uvádí (ačkoliv je malinko podezřívám, že za jiného režimu by většina, jako správní svazáčci, první mávala rudými praporky, tak jako teď pomyslně modrými se žlutými hvězdami):

„Organizujme ve všech místech občanská shromáždění na podporu demokracie.“

„Když to bude nutné, stávkujme.“

„Sedmnáctého listopadu se opět sejděme na náměstích a zvažme další kroky, nutné na ochranu demokracie.“

Tak pevně doufám, drazí panevropští soudruzi (vyhledejte si "Panevropská unie" a "Kalergiho plán" - budete se divit), pevně věřím, že se organizujete, když je to nutné, stávkujete a 17. listopadu s vlajkami EU na náměstích budete zvažovat další postup (ovšem bez pana Bradyho to bude trošku ježek v kleci). Do které to pak správné řiti nám řeknou páni Dyk, Bartoška, případně ostatní blaničtí (namátkou: David politická píseň Koller, Miroslav Sněhurka Donutil, Jan vaše peníze na mé filmy Hřebejk, Jan ND stávkuje Burian, Eva politici omezují naše svobody Salzmannová etc). 

A k tomu všemu ještě vyzývám k dodržování 8 doporučení pro uvědomělého multikulturního světoobčana (psal jsem zde).

Děkuji a přeji neklidnou diskuzi korespondující s Týdny občanského neklidu.

Slunce v duši.