Svět podle Klusáka aneb proč jsou na světě režiséři...

12. 07. 2017 10:19:00
Vít Klusák uvedl "dokument" Svět podle Daliborka. Hrdina nápadně připomíná Kazmovu absurdní a přehnanou postavičku z Prostřena. Většina scén je dle slov režiséra rekonstruovaná. Dokument? Ale běžte, spíše Svět podle Klusáka!

V lednu se režisér Vít Klusák na Facebooku ohradil proti, dle mého názoru zcela nevinné, čítankové básničce Maminka Jiřího Žáčka: "K cemu jsou kluci na svete? Aby psali takovyhle debility. (Citanka pro 2. rocnik, Cteme s porozumenim, nakl. Nova skola Brno, vydano: 2015!!!)"

V Karlových Varech pak minulý týden uvedl svůj údajný dokument Svět podle Daliborka a mě analogicky napadá:"K cemu jsou reziseri na svete? Aby tocili takovyhle agitacni debility. A jeste za nase penize" (jelikož koproducentem filmu je Česká televize. Ano ta, která uvádí, že islámská modlitba 5x denně vás zbaví bolestí zad nebo pro pořad Déčka hledá arabské, vietnamské a černošské děti nebo vysílá "skutečnou pohádku o Sněhurce", která měla jednu velkou vadu - bílou pleť (zatímco její děti už byly po sňatku s černochem krásně hnědé).

Ale abych se dostal k meritu věci. Zhlédl jsem rozhovor s Vítem Klusákem na DVTV (celý zde), kde padla řada zajímavých věcí, které bych rád zmínil.

Ač jsem film zatím neviděl (časem se podívám a rád se případně Klusákovi omluvím), tak trailer a řada rozhovorů s režisérem, dle mého, zcela napovídá, o smyslu snímku. Výstižně to shrnul jeden z uživatelů na CSFD: "To takhle Vítek našel člověka, který není úplně duševně v pořádku. Natočil o něm film a pustil ho do světa s vyzněním, že všichni, kdo nemají ty správné a žádané pokrokové názory a naopak mají na něco podobný pohled jako hlavní protagonista, s ním patří do stejné sorty. Tohle už není odpad. To je vrchol ubohosti, zbabělosti a argumentační impotence."

Ostatně kdyby chtěl Klusák natočit o skutečném náckovi, tak se asi nebude ploužit po Prostějově, ale zajde třeba v Praze na nějaký drsný koncert nebo za některými fotbalovými huligens. Ale na to by asi pan režisér odvahu neměl.

V rozhovoru pro DVTV Klusák například uvádí: „Já jsem to dělal tak, abych měl pocit že zase zkouším něco novýho a abych byl co nejpřesnější a nejvěrnější tomu, co jsme tam našli. A takhle jsme tomu podřídili i tu dramaturgii ve střižně, že všechny falešnější momenty nebo naše intervence, který byly zbytečný, jsme se snažili odřezat. Takže to natáčení třeba mohlo působit inscenovaně a chápu, že ty postavy o něm teď tak mluví, ale ten film je pečlivým výběrem toho, co odpovídá jejich každodenní realitě.“

Je na pováženou, že pan režisér v dokumentu pečlivě vybírá to, co odpovídá každodenní realitě. Problém je, že film on prezentuje jako dokument - zatímco sám přiznává, že řada (většina) scén je rekonstrukcí momentů, které se už staly - nebo v některých případech dokonce, které by se snad takto stát mohly (Štědrovečerní večeře). Jakkoliv se pan režisér trvá na tom, že jde o situace, které sám viděl nebo o kterých mu aktéři řekli, zkrátka nemůže popřít, že se jedná o (re)konstrukci, tedy hraný film.

Nebo jinde říká: „To je rekonstruovaný dialog, který mezi nimi proběhl. V tom filmu jsme pracovali formou rekonstrukce, nikoli inscenace.“

Potvrzením, že o dokument nejde, může být rovněž "smlouva", kterou získal Martin Veselovský (a o němž Klusák tvrdí, což zřejmě může být pravda, že měl Dalibora krýt v případě možného trestního stíhání):

„Máme v ruce tenhle ten dokument. To je dopis, který poslal dramaturg České televize, která je koproducentem vašeho filmu, Dušan Mulíček právě tomu Daliborovi na jeho žádost a v tom se píše kromě jiného: Česká televize je koproducentem hraného filmu Svět podle Daliborka. Nejde o dokument ani publicistický útvar, ale o stylizovaný polohraný snímek, který si neklade za cíl věrně zachycovat realitu. Jak tomu mám rozumět?

Klusák pak v první chvíli řeší to, že tento dokument přece neměl nikdo vidět: Myslím si, že je problematické, že ten papír máte, protože tím papírem měl disponovat pouze Dalibor a je to součástí naší dohody, o které jako nemělo se mluvit. A tak vy to máte pravděpodobně od Dalibora. V tu chvíli on jaksi porušuje naši dohodu, tak já bych zase mohl k tomu říct to svoje, ale nevím, jak jste se k tomu dobrali.“

Nebo u další scény Klusák reaguje na redaktora u scény týkající se slovenského pogromu na Romy:
Veselovský: „Tohle je matka Daliborka. To je její přítel“
Klusák: „Líčí toho přítele, ano.“

Veselovský: „No líčí, ona mu maže obličej Nutelou, ne?“
Klusák: „No protože Dalibor říkal: já ale nemám ty maskovací barvy. A já jsem mu říkal, když krev nahrazuješ kečupem, tak pojď si tady pomoct taky jinak... Dílem to byl nápad Vladimíra, že by byl rád, kdyby se to nějakým způsobem do toho filmu natočilo, to co on zažil. A já jsem říkal, no tak, když Dalibor točí ty svoje hororový výjevy, tak pojďme to dát nějak dohromady, ale v téhle scéně jsme třeba s volbou toho prostředí jsme pomohli my.“

Takže další zcela vymyšlená (dokonce ani ne zrekonstruovaná) scéna. A tak se dá pokračovat do aleluja. Ač se Klusák ohání autenticitou, tak zkrátka asi žádná scéna autentická není - většina je rekonstruovaná nebo vymyšlená ve víře v soulad s každodenní Daliborovou realitou.

Skvostem pak je zřejmě scéna konfrontace Daliborka coby popírače s přeživší holocaustu v Osvětimi. Tu jsem neviděl, ale píše o ní řada recenzentů a mluví o ní i sám Klusák. V té on sám jako deus ex machina vystupuje z pozice režiséra před kameru a káže Daliborovi, "co si to jen dovoluje" - ač ho do situace sám jako pan loutkář vystavil.

Jinde se zase redaktor ptá: „Tohle je dokument?“ A Klusák odpovídá: „No, víte co, mě trošku štve taková ta. Škoda, že i ta česká odborná veřejnost vnímá jako dokumentární film tak rigidně, že prostě by to mělo být blíž publicistice... Ty hranice jsou podle mě širší.“

Jsem pro to neustále posouvat hranice, ale je také třeba nazývat věci pravými jmény a nelhat, pane Klusáku. Pojmenujte příště svůj hraný film Svět podle Klusáka a neřeknu půl sova.

"Ze všech umění je pro nás film uměním nejdůležitějším," řekl kdysi Lenin a jistě by měl s Klusáka radost.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Tomáš Vyoral | středa 12.7.2017 10:19 | karma článku: 44.72 | přečteno: 4188x

Další články blogera

Tomáš Vyoral

Papež a 16letá záškolačka. Zástupce boha se setkal s bůžkem klimatických aktivistů

Velký třesk 2.0. Švédská mediálně-politická hvězda - 16letá aktivistka bouřící proti globálnímu oteplování se potkala s papežem Františkem. Ten jí řekl, ať "pokračuje" (v žádoucí politické agendě). Co je zdrojem dívčiny autority?

21.4.2019 v 13:11 | Karma článku: 41.07 | Přečteno: 1629 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Máma má Emmu. Emma má meme. Majstrštyk Emma Smetana - smutné selfie s hořící Notre-Dame

Někteří zkrátka nesnesou srandu, je-li namířena proti nim - resp. jejich hlouposti. Příklad Emma Smetana a "smutná" selfie s Notre-Dame. A jejich spolubojovníci jsou natolik mimo, že to ještě sami čeří. Jako představitelé DVTV.

19.4.2019 v 11:19 | Karma článku: 45.05 | Přečteno: 4075 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Zamiloval se Petr Fiala do Miloše Zemana? Opakovaný vtip není vtipem a slušňák je buranem

Chce ČR dostat mezi TOP 10 zemí světa. Slušnost podle něj není slabost. Poslední dobou nabral ramena. Dokázal, že u sněmovních výborů jde o trafiky - nikoliv odbornost. A ještě se zamiloval do Zemana a ukradl mu vtip. Petr Fiala.

18.4.2019 v 11:15 | Karma článku: 42.38 | Přečteno: 2028 | Diskuse

Tomáš Vyoral

Notre-Dame stále hořela a prokurátor už měl jasno, že nejde o žhářství ani terorismus. Hm?

V souvislosti s požárem jedné z nejvýznamnějších staveb evropské křesťanské civilizace mi na mysl vyvstalo několik připomínek, otázek... Nejbizarnější byla rychlost s jakou francouzský prokurátor vyloučil žhářství či terorismus.

17.4.2019 v 13:43 | Karma článku: 42.04 | Přečteno: 1801 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Dvořák

Velikonoční překvapení

Je těžké vybřednout ze stereotypu velikonočních tradic a přijít s jiným druhem pomlázky než s vajíčky na tvrdo, s čokoládovým zajíčkem (pro děti) či se šťopičkou (pro dospělé!) etanolového nápoje.

22.4.2019 v 11:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Můj první kosočtverec

Napustím si plnou vanu, přidám hodně pěny, ponořím se až po krk a lebedím si. Ale... Někdy se mi povede, že vodě namíchám tzv. retro teplotu – to je přesně taková, jakou mi před šedesáti léty míchala moje maminka.

22.4.2019 v 9:09 | Karma článku: 11.38 | Přečteno: 256 | Diskuse

Jaroslav Chudáček

Svátek jara - Winie Wienie

Velikonoční pondělí není vlastně moc křesťanský svátek, ale je především svátek jara. Barví se vajíčka, lidé se navštěvují a navzájem pohošťují. V Nizozemsku rodiče malovaná vajíčka schovávají na zahradě, kde je pak děti hledají.

22.4.2019 v 8:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Jiří Turner

Dvojí kvalita sexu v EU

Po té, co byl vyřešen - nevyřešen problém dvojí kvality potravin, klepou na dveře Evropského parlamentu ti, jenž mají v dvourychlostní Unii zařazený první stupeň či volnoběh se svým požadavkem zrušení dvojí kvality sexu.

22.4.2019 v 0:50 | Karma článku: 17.16 | Přečteno: 971 | Diskuse

Marie Voříšková

Přeji šťastné Velikonoce všem. Klidně i sluníčkářům !

Protože jinak už ničemu nerozumím. Čtu o “Krvavých Velikonocích na Srí Lance”. A včera mě nějaký uživatel Fb “Milion chvilek pro demokracii” pozval na “Pochod za nezávislost justice!”.

21.4.2019 v 16:18 | Karma článku: 23.98 | Přečteno: 576 | Diskuse
Počet článků 207 Celková karma 42.72 Průměrná čtenost 5225

Nevěřící Tomáš, který tuší, že pravda se neleskne a netřpytí...
Rovněž k nachytání na:
Twitteru @TomVyoral
a na webu Primy

Najdete na iDNES.cz