Zatímco prominenti všech zemí se semkávají, neztrácejí odvahu, nevzdávají se evropských hodnot a poslední hodiny nevědí, zda na Twitteru kondolovat dřív Španělsku, Finsku nebo Německu, já mám návrh řešení. Islámskou linku bezpečí!
Prakticky po každém druhém (ne-li prvním) útoku islámského teroristy nás politici, bezpečnostní složky a média utvrzují, že šlo o "psychicky narušeného jedince", který trpěl depresemi, stresem, nedostatkem lásky, porozumění a sounáležitosti (který jistě od bezvěrců vyžaduje).
A jak jinak pomoci islamistům v depresi než linkou důvěry? Nikoho to nenapadlo, a přece je to zcela evidentní. Na tuto myšlenku mě přivedl jeden diskutující pod FB postem Ládi Větvičky, který uvedl smutný vtip: "Volal jsem na islámskou linku bezpečí, že na mě jdou deprese a mám obavy ze svých sebevražedných sklonů... Měli strašnou radost a hned se mě ptali, zda umím řídit náklaďák."
Ano, jedná se pouze o jeden tragikomický černohumorný vtípek, ale ta hluboká myšlenka v něm! Když to vezmeme do důsledků, tak mi v zásadě můžete gratulovat. Už teď jsem s oním diskutérem zabránil řadě dalších útoků deprivovaných "potížistů" (slovy nejmenované redaktorské hvězdy nové multikulturní doby).
Stačí poprosit slovutné neZiskové experty Jandu či Pánka, kteří buď sami nebo skrze Sorosův Open society Fund Praha vysílají kus českého rozpočtu, Norských fondů nebo evropských dotací, vyškolí pár jinde neuplatnitelných absolventů FSV UK na různé arabské jazyky a business plán může frčet jak šlak!
Kdo má lepší nápad? Sem s ním a třeba to celé vyřešíme my blogeři iDnes.
