Přímá demokracie je zrůdná věc, tvrdí Halík. Agituje za globalizaci, EU a váží si Sobotky

Víte, jaký je rozdíl mezi Halíkem a Bohem? Bůh si nemyslí, že je Halík. Přečetl jsem si na oficiálním webu kněze Mons. Tomáše Halíka řadu jeho rozhovorů. Všechny ne. Natolik silný a psychicky odolný nejsem. A co mě nejvíc zaujalo?

Pominu-li malichernost neustálého chlubení se jistě "prestižní" Templetonovou cenou a oceněním z Oxfordu, pak především "glorifikace" globalizace a EU, logicky s tím související obhajoba migrační invaze (uprchlické krize) a negativní postoj k Brexitu.

Držte si klobouky. Některé citace Tomáše Halíka vás asi překvapí (eufemisticky řečeno).

Jedna z největších perel z rozhovoru pro DVTV (28. 6. 2016):

Halík v reakci na Brexit: „Čili se ukazuje, že referendum je vždycky cesta do pekel, v takovýchhle věcech. Přímá demokracie je zrůdná věc. K západní kultuře patří parlamentní demokracie. Přímá demokracie, to je cesta do pekel.“

Drtinová: „Není to pohrdání elit proti běžným…?“

Halík: „Není, je to hlas rozumu proti velikému nebezpečí. Nebezpečí je z toho, že lidé naprosto nekvalifikovaní rozhodují o věcech, kterým vůbec nerozumí. Oproti tomu v parlamentní zastupitelské demokracii pověřuje lidi, kteří mají možnost ty věci studovat o nich debatovat a pak o nich udělat kvalifikované rozhodnutí. Referendum má smysl v lokálních záležitostech, má smysl tam, kde je to již staletá tradice, jako ve Švýcarsku...“

Ač může mít částečně pravdu, ptám se, proč nás tedy oni „kvalifikovaní“ neobeznámí s onou problematikou komplexně tak, abychom se mohli dle nejlepšího svědomí a vědomí rozhodnout. Během Brexitu, voleb v Rakousku i prezidentských v USA veškeré politické elity, média i celebrity poměrně slušně školily občany v tom, kdo je ta jediná správná volba. Když už mluvíme o tradici ve Švýcarsku, tak je třeba zmínit, že ta tradice někdy musela začít. Dejme lidem šanci a odpovědnost rozhodovat o záležitostech, které se jich týkají, a oni se to naučí. Problémem možná je, že by běžní lidé mohli mít jiný pohled než pan Halík a další samozvané elity.

PROPAGANDA GLOBALIZACE A EU (PANEVROPSKÉ UNIE)

„Masaryk kdysi řekl: demokracii už máme, ještě bychom potřebovali ty demokraty. A já myslím, Evropskou unii už máme a ještě bysme potřebovali ty Evropany. Takže já myslím, že je třeba výchovy k evropanství. Uvědomit si, že ta národní identita se může plně rozvinout jenom v tom evropském kontextu. Jinak je to prostě zatuchlost. Takže ta výchova k evropanství. To je něco, co bylo zanedbáno.“ DVTV (28. 6. 2016)

Halík si může mnout své „čisté“ ruce, multikulturní poradci již od letošního roku agitují na českých školách, takže k evropanství a multikulturalismu už jsou studenti rázně vymýváni. Podobně o české zaprděnosti mluvil i vášnivý „Evropan“ a globalista, pankáč Karel, pamatujete? (Týden, 3. 10. 2015)

„Mnohým EU vadí především proto, že nás – díky Bohu – tlačí k respektování určitých právních pravidel.“ (Euro, srpen 2016, halik.cz)

Ano, díky bohu za kvóty maximálního povoleného počtu mravenců a molů a minimálního počtu migrantů.

„Svět prochází vrcholnou fází jedné z největších společensko-kulturních proměn v dějinách – globalizací, prolínáním dříve oddělených světů. Tomu žádné ploty nezabrání. Čeká nás už v blízké budoucnosti velmi pestrý a složitý svět: musíme se naučit žít spolu, nejen vedle sebe. To je největší úkol naší doby. Je třeba pracovat na pozitivní vizi pro tuto společnost a pro sjednocenou Evropu v kontextu globálních proměn našeho světa. Mezinárodní výzkumné úkoly, na nichž se podílím, knížky a studie, které připravuji, jdou tímto směrem.“ (denik.cz, červen 2016, halik.cz)

Že by notičky z Bruselu, USA...?

„Integrační proces Evropy, který je jedinou zárukou konkurenceschopnosti menších zemí v globalizujícím se světě, vyžaduje ovšem větší péči a fascinující projekt evropského soustátí, Evropská unie, musí být průběžně zdokonalována, protože má své slabosti jako každé lidské dílo. Masaryk řekl: Demokracii už máme... Češství může rozvinout své skutečné hodnoty pouze v živém celoevropském kontextu, odtrženo od něj je zatuchlým provincionalismem. S lidmi, kteří pomlouvají „zlý Brusel“ a dokonce koketují s myšlenkou vystoupení z EU a NATO, je třeba vést velmi energický politický a ideový zápas – jsou pro naši zemi a její budoucnost nesmírně nebezpeční.“ (červen 2016, eurozpravy.cz, halik.cz)

Z mého pohledu vždy smrdí, když někdo nabízí pouze jednu alternativu, ještě k tomu fascinující. A že jsou pro nás nebezpeční lidé „koketující“ s názorem jiným, než je ten Halíkův, je rovněž na pováženou.

BAGATELIZACE A AGITKA MIGRAČNÍ INVAZE (UPRCHLICKÉ KRIZE)

"Já myslím, že ta hysterie okolo uprchlíků svým způsobem měla zakrýt vlastně to, že to co je pro nás nejvíc nebezpečné, je tahleta informační válka ze strany Ruska." (Interview ČT 24)

Pravda, všemocný strejda Putin a jeho informační válka (mimo jiné ovlivňující prezidentské volby v USA) nám tu zajisté ještě chyběli.

"A především ale, jestli my chceme, aby oni respektovali naši kulturu a naše hodnoty, a to je správné, tak si musíme uvědomit, které jsou to ty naše hodnoty a jestli my je opravdu žijeme. Jestli tady byl strašný poprask, že ti uprchlíci sahali o Silvestru na ženy, to je špatné a je třeba to odsoudit, ale nikdo neřekne, že u nás ve 30 % manželství je domácí násilí, a tím se nezabýváme, vidíme to jen u těch uprchlíků." (Interview ČT 24)

Pro zajímavost, podobné demagogické připodobnění využil i kníže v letošním rozhovoru pro Týden (21.2. 2016).

„Zamýšlím se nad tím, co je skutečnou příčinou iracionálního strachu z uprchlíků (jak jsem předpokládal, nám opravdu nehrozí islamizace – i z toho mála migrantů, kteří k nám přišli, mnozí zas od nás odcházejí a ani v západních státech nezpůsobil nápor uprchlíků předpovídanou katastrofu). Uvažuji, co si lidé do migrantů nevědomě promítají, čemu z neseriózních zdrojů jsou ještě ochotni věřit, ptám se, kde zůstalo střízlivé kritické myšlení, které je v době vzedmutých emocí tak potřebné" (rozhovor, duben 2016, halik.cz).

Bystrá prozíravost a kritické myšlení pana Halíka je fascinující, jako to evropské soustátí. Vskutku nápor lékařů, inženýrů, žen a dětí, zejména ze Sýrie (psal jsem zde) je pro západní státy stále radostí (Itálie, Německo, Rakousko, Řecko, Francie a další by mohly vyprávět). Vzhledem k otevřeným hranicím je jen otázkou času, než se začnou sunout k nám.

„Bohuslava Sobotky si vážím osobně – jednak za statečná slova, že ČSSD nebude parazitovat na strachu z uprchlíků, jednak proto, že se dovedu vžít do situace, v níž se snaží zachovat alespoň zbytky úcty a důvěry našich spojenců, otřesené bezprecedentním chováním a nezodpovědnými výroky prezidenta…“ (rozhovor, duben 2016, halik.cz).

Osobně si vážit reptailoidního kudrnáče? Nicméně jsme v demokratické společnosti, takže proti gustu žádný dišputát.

„Samozřejmě, že „uprchlickou krizi“ lze zvládnout jen v solidaritě jednotlivých evropských zemí a není důvodu, proč my bychom měli být vyňati z povinnosti pomáhat. Čistě ekonomicky bychom se byli schopni postarat o několik tisíc běženců, práce je u nás stále víc než zájemců o ni, máme nejmenší nezaměstnanost v Evropě. Ale on to není problém jen ekonomický, nýbrž především kulturní, psychologický a morální. Ale hysterie, která se rozpoutala kolem uprchlíků, kdy si lidé často zaměňovali oběti násilí za jejich pachatele, znemožňuje přijmout reálná řešení. Ti, kdo odmítají strašení a volají po věcnosti, jsou označováni za naivní „sluníčkaře“, „vítače“, ne-li pátou kolonu islámských teroristů.“ (červen 2016, eurozpravy.cz, halik.cz)

Vida, pan T. Halík je i ekonomem, psychologem… A propos, kolik jste už (v řádech tisíců samozřejmě) potkali „sluníčkářů“ a „vítačů“ volajících po věcnosti?

PRAVDA O MINISTRU HERMANOVI A JEHO METÁLY OVĚNČENÉM STREJDOVI (psal jsem zde: Na oslavu 28. 10. ještě více Bra(n)dy! Dejte mu už ty metály…).

„Ministr Herman mluví pravdu, mohu na svou čest dosvědčit, že poté, co s prezidentem hovořil, mi popsal tento rozhovor, včetně Zemanova nátlaku a vyhrůžky přesně tak, jak o tom nyní hovoří v médiích a já jsem mu poděkoval za jeho odvahu řídit se vlastním svědomím.“ (tapolitika.cz)

Na závěr trochu sebechvály, ta přece nesmrdí. Když se člověk nepochválí sám, nikdo to za něj neudělá.

„Je také psáno, že doma nikdo není prorokem. Doma lidé bývají ceněni až po smrti, snášet závist a nenávist je přirozená daň za úspěch. Když i Kristus měl nepřátele, proč právě já bych měl být výjimkou? Kdyby mně fandili lidé jako Klaus a Zeman, ptal bych se, co dělám špatně.“ (Euro, srpen 2016, halik.cz)

Nedávno jsem slyšel o Mons. Halíkovi vtip, který docela koresponduje s citací výše, a myslím, že i vcelku s nadhledem ukončí můj příspěvek.

VÍTE, JAKÝ JE ROZDÍL MEZI BOHEM A HALÍKEM? BŮH SI NEMYSLÍ, ŽE JE HALÍK.