100hoven aneb když dehonestace a zničení státního symbolu je uměním

Od dětství je mi vštěpováno, že za každou blbost se platí. V současné době mám však občas pocit, že každá blbost se omluví uměním, recesí a performance - tak jako krádež a zničení standarty. Dostojevskij, da Vinci i Mozart hadra.

V současnosti máme zatím, bohudíky, každý možnost svobodně projevit svůj názor (i když jsme za to často osočování jako xenofobové, extrémisti nebo naopak pražská kavárna). Ale za každou koninu, tím spíše tu sebedebilnější, by se mělo platit. Musím říci, že mě potěšila včerejší zpráva na Seznamu, že takzvaní performeři ze 100hoven (pro mě osobně pak spíše obyčejní vandalové) budou možná přeci jen po zásluze potrestáni.

Prakticky od začátku celé této estrády 100hoven se nestačím divit, jak je nám prezentována. Krádež, znehodnocení (rozstříhání) státní standarty a znevažování soudu (dle mého) je uměleckým vystoupením (recesí) a nemalé části našich obyvatel připadá k popukání.

Obžalovaní Filip Crhák, Matěj Hájek a David Hons se dostavili před soud v divadelních kostýmech s cilindry a předvedli skvělou show o navrácení jejich hodnotných rudých trenýrek s tím, že celá akce byla jen recese s poukazem na decentralizaci moci... Samozřejmě jejich svaté právo. Část národa, média i soudkyně se mohly "potrhat smíchy". Z pohledu mého selského rozumu šlo však o vandalský čin a následné znevažování soudu. Asi jsem holt blbý, no.

"Z hlediska závažnosti činu a jeho společenské škodlivosti jsem dospěla k závěru, že předpoklady pro vyhodnocení trestní odpovědnosti naplněny nebyly," odůvodnila rozsudek soudkyně Šárka Šantorová (Aktualne.cz, 24. 8. 2016).

Rozhodla paní soudkyně. Ovšem, dle mého, právě společenská škodlivost činu 100hoven je to nejzávažnější. "Čert vem" nějaké poškození střechy, ale krádež a zničení (rozstříhání) státní standarty je prezentována jako recesistická akce, umění, performance?

Tak to vypadá, že dnes by si Dostojevský, Shakespeare, Da Vinci, Rembrant nebo Beethoven ani neškrtli. 

Navíc mají umělečtí ogaři  ze 100hoven (jistě bojující za svobodu a demokracii) štěstí, že bezpečnostní složky Hradu jsou natolik impotentní, že při vstupu na střechu nechytili hned "headshot", proti kterému by nemohli říct půl slova.

Za zmínku stojí i dvojí metr médií a jiných názorotvůrců (podobně jako v Orwellovi, jak jsem psal zde - bombardování humanitární x vražedné, ruská propaganda x americká pravda etc.), kdy dehonestace státního symbolu, nabourání se do ČT s atomovkou a šíření poplašné zprávy nebo vztyčení obřího prostředníčku z Vltavy směrem na Hrad (ať už na něm právě sedí kdokoliv) je opěvováno jako performance, umění nebo recese. Ne už tak vystrčení zadku na projíždějící vojenskou kolonu USA nebo (jakkoliv debilní, ale úředně povolená) protiislámská estráda na Staromáku, které jsou zavrženíhodnými a extrémistickými činy.

Naprosto mě pak dojalo vyjádření právníka 100hoven Michala Pokorného: "Standarta prezidenta republiky reprezentuje prezidenta republiky právě toho, který ten úřad zastává. Nelze prostě se vyhýbat tomu, že by občané měli právo vyjádřit svůj názor způsobem, který upoutá pozornost, bude nápadný a bude příznačný pro to, jaké jsou ty osoby, které ten názor vyjadřují." (Seznam.cz, 15. 11. 2016)

Naprostá bomba! Nezpochybňuji, že způsob vyjádření názoru je pro tyto osoby vskutku příznačný, ovšem opakuji, že z mého pohledu je standarta symbolem České republiky a prezidenta jako takového, nikoliv toho konkrétního zrovna úřadujícího.

Ad absurdum pak můžu jakýkoliv trestný čin ospravedlnit uměním, recesí nebo performance... zničení jakéhokoliv majetku, znásilnění i vraždu (když ji náležitě naaranžuji a politicky zpropaguji v rámci boje za svobodu, demokracii a humanismus), ne? Myslete trochu páni (a paní - bych nebyl genderově nařčen) soudci a právníci.

Skončím, kde jsem začal. Za blbost se platí a doufám, že i 100hovňáci zaplatí za tu svou.

Slovy klasiků (už nevím kterých) bychom měli mít všichni na paměti, že sice "svini vleze štěstí přímo do rypáku", ale taky, že "na každou svini se vaří voda".

Jen se modlím, aby nám nějaké mega performance nepředvedli 17. listopadu "budíčkáři" z Kroměřížské výzvy (psal jsem zde), pan Horáček se svými úsměvy (psal jsem zde) nebo pan Halík se svými bůhvíjakými zájmy (psal jsem zde), aby u nás nehořely popelnice jako v USA dílem těch vzdělanějších voličů (psal jsem zde).